PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
New Orleansští milovníci obrazů Alfonze Muchy se nám po čtyřech dlouhých letech opět připomínají. Obal nové desky však už nezdobí malba světoznámého českého secesisty, nýbrž orientální výjev rozohněného bojovníka, jehož odhodlaný výraz plně koresponduje s jejím názvem.
Zdá se však, že změna autora obalu je oproti minulosti i změnou jedinou. Hudební projev SOILENT GREEN prošel jen minimální modifikací. I nadále nás tato pětice obšťastňuje svým charakteristickým pojetím tvrdého metalu, který by se žánrově dal zařadit někam na pomezí death metalu a grindcore. Opět dominují hutné a nabroušené kytary, vzdáleně připomínající starších OBITUARY. Narozdíl od legendárních death stars se však SOILENT GREEN nespoléhají na tradiční kytarové hoblování, ale naopak své již tak dost zvrácené riffy častokráte obohacují nejednou rock´n´rollovou vyhrávkou či motivem. Pokud jste obeznámeni s předchozí tvorbou těchto volnomyšlenkářů, tak mi jistě dáte zapravdu, že ani tohle není ve výrazu SOILENT GREEN žádný nový prvek.
Nedá se však jednoznačně říci, že „Confrontation“ je nahrávkou zbytečnou. Na to má stále ještě co nabídnout a i přes fakt, že se skupina v podstatě opakuje, obsahuje několik velmi podařených skladeb a hlavně skvělý zvuk, o který se postaral samotný Eric Rutan (nyní HATE ETERNAL). Navíc mám pocit, že pánové jakoby s přibývajícím věkem ztráceli zalíbení v rychlých tempech a i když několik „sypaček“ se nachází i na aktuální nahrávce, výrazně převažují tempa střední. Co však na tvorbě SOILENT GREEN nadále velmi oceňuji jsou právě již zmiňované rock´n´rollové motivy a nepopíratelný jižanský a bluesový fíling, kterým je hudba této new orleansské pětice prosycená. Schopností navodit tu správnou atmosféru marihuanovými výpary prostoupeného baru se jim vyrovnají snad jen CEPHALIC CARNAGE.
SOILENT GREEN jsou tady s novou deskou a i když hlasité fanfáry nebudou potřeba, nepochybuji, že své místo pod sluncem si najde. Nepřináší sice v zásadě nic nového, ale to zřejmě asi ani nebyl záměr. Kdo si tuto kapelu oblíbil už v minulosti, nebude zklamán a kdo ještě neměl tu čest, za pokus nic nedá.
CD k recenzi poskytli Day After records
Američtí SOILENT GREEN přišli po letech s novou nahrávkou, která však nepřináší nic, co bychom od nich už v minulosti neslyšeli. Na druhou stranu jejich charakteristicky znějící hutný a valivý death/grind ještě stále funguje vcelku solidně.
7 / 10
Ben Falgoust
- vokály
Brian Patton
- kytara
Tony White
- kytara
Scott Crochet
- basa
Tommy Buckley
- bicí
1. Scarlet Sunrise
2. Leaves Of Three
3. A Cream Trapped Underwater
4. Forgive & Regret
5. 12 oz. Prophet
6. Southern Spirit Suite
7. Pretty Smiles & Shattered Teeth
8. Liquor & Cigarettes
9. Theory Of Pride In Tragedy
10. Fingernails On A Chalkboard
11. Paper Cut
12. The Lie To Hide The Truth
13. Another Cheap Brand On Luck
14. This Glass House Of Broken Words
15. A Permanent Solution To A Temporary Problem
Inevitable Collapse In The Presence Of Conviction (2008)
Confrontation (2005)
A Deleted Symphony For The Beaten Down (2001)
Sewn Mouth Secrets (1998)
A String Of Lies (EP) (1998)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Relapse Records / Day After
Stopáž: 42:35
Produkce: Eric Rutan
Studio: Mana Studios, Tampa (USA)
Celkom dobre, iba ten spev mi trochu nesedi. Nijak zvlast ma to zatial nezaujalo, ale urcite sa oplati dat tomu cas.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.